Muhammad Ali

Muhammad Ali je legendou amerického a světového boxu, která se kdy postavila mezi čtyři provazy. Už ve školních letech vyhrával přes sto zápasů a v roce 1999 byl označen jako nejlepší sportovec světa. Muhammad Ali natočil tké několik filmů a o jeho postavě jich vznikly desítky.

Tapeta není v tuto chvíli dostupná.

Muhammad Ali

Muhammad Ali, narozen jako Cassius Marcellus Clay Jr. 17. ledna 1942 v Louisville, Kentucky, USA, byl americký profesionální boxer a aktivista, všeobecně považovaný za jednoho z největších sportovců 20. století. Jeho životní příběh je fascinující směsí sportovního génia, neústupné odvahy a hlubokého společenského angažmá. Aliho národnost byla americká a jeho rodinný stav byl čtyřikrát ženatý, přičemž jeho poslední manželství s Lonnie Ali trvalo od roku 1986 až do jeho smrti. Po absolvování střední školy Louisville Central High School, kde se mu i přes problémy s dyslexií dařilo, se plně oddal boxu, který se mu stal osudným už v dětství, když mu v 12 letech ukradli kolo a policista Joe Martin mu poradil, aby se naučil boxovat, než se půjde pomstít.

Jeho amatérská kariéra byla hvězdná. Cassius Clay rychle prokazoval svůj mimořádný talent a nevídanou rychlost pro těžkou váhu. Získal šest titulů Kentucky Golden Gloves a dva národní tituly Golden Gloves. Vrcholem jeho amatérské dráhy bylo získání zlaté medaile na Letních olympijských hrách v Římě v roce 1960 v polotěžké váze. Po tomto triumfu se okamžitě stal profesionálem a rychle si získal pověst nejen díky svým boxerským schopnostem, ale i díky své nekonvenční osobnosti a sebevědomým prohlášením. Byl známý jako „Louisville Lip“ pro svou schopnost rýmovat a předpovídat kola, ve kterých své soupeře porazí, což bylo na tehdejší dobu něco neslýchaného a pro mnohé provokativního. Jeho styl „létat jako motýl, bodat jako včela“ byl revoluční a efektivní, kombinující neuvěřitelnou práci nohou a rychlost s tvrdými údery.

Dne 25. února 1964, ve věku pouhých 22 let, šokoval svět, když porazil tehdejšího mistra světa těžké váhy Sonnyho Listona, který byl považován za neporazitelného. Krátce po tomto vítězství oznámil svou konverzi k islámu a změnu jména z Cassia Claye na Muhammada Aliho, čímž se připojil k hnutí Nation of Islam. Tento krok vyvolal obrovskou kontroverzi a rozdělení veřejného mínění, ale Ali zůstal neoblomný ve své víře a svém novém jméně, které považoval za své pravé jméno, osvobozené od „otrockého“ dědictví. Jeho odmítnutí jména Cassius Clay bylo silným prohlášením o jeho identitě a odporu proti rasové nespravedlnosti v Americe.

Největší zkouška jeho principů přišla v roce 1967, kdy odmítl narukovat do americké armády a sloužit ve válce ve Vietnamu. Prohlásil: „Nemám žádné spory s Vietkongem,“ a odvolával se na své náboženské přesvědčení. V důsledku toho mu bylo odebráno mistrovské tituly, boxerská licence a byl mu uložen zákaz boxování na tři a půl roku. Navzdory obrovskému tlaku a hrozbě vězení (byl odsouzen k pěti letům, ale rozsudek byl nakonec zrušen Nejvyšším soudem USA v roce 1971) Ali zůstal pevný ve svém postoji, čímž se stal ikonou protiválečného hnutí a hnutí za občanská práva. Během svého nuceného exilu se stal vlivným řečníkem na univerzitních kampusech, kde šířil své názory na válku, rasu a náboženství, a jeho popularita paradoxně rostla.

Po návratu do ringu v roce 1970 se Ali pustil do série legendárních zápasů, které upevnily jeho místo v historii boxu. Mezi nejznámější patří jeho trilogie s Joe Frazierem, včetně „Zápasu století“ v roce 1971, kde utrpěl svou první profesionální prohru, a brutálního „Thrilla in Manila“ v roce 1975, který je považován za jeden z největších boxerských zápasů všech dob. Jeho největší triumf však přišel v roce 1974, kdy v Zairu (dnešní Demokratická republika Kongo) porazil neporaženého George Foremana v zápase známém jako „Rumble in the Jungle“. Ali, tehdy podceňovaný, využil svou slavnou taktiku „rope-a-dope“, nechal se Foremana unavit údery a v osmém kole ho knockoutoval, čímž znovu získal titul mistra světa v těžké váze.

Muhammad Ali pokračoval v boxování až do začátku 80. let, ale jeho pozdější zápasy odhalovaly známky úpadku. V roce 1981, po prohře s Trevorem Berbickem, definitivně ukončil svou profesionální kariéru s bilancí 56 výher, 5 proher a 37 knockoutů. Krátce po svém odchodu do důchodu se u něj začaly projevovat symptomy Parkinsonovy choroby, která byla s největší pravděpodobností důsledkem četných úderů do hlavy během jeho kariéry. I přes tuto vážnou nemoc zůstal Muhammad Ali aktivní ve veřejném životě. Stal se globálním ambasadorem míru a lidských práv, cestoval po světě a setkával se s mnoha světovými lídry. Jeho vystoupení na zahajovacím ceremoniálu Letních olympijských her v Atlantě v roce 1996, kde zapálil olympijský oheň, bylo dojemným symbolem jeho nezlomného ducha a inspirace pro miliony lidí po celém světě. Muhammad Ali zemřel 3. června 2016 ve věku 74 let, ale jeho odkaz jako sportovce, aktivisty a humanitárního pracovníka žije dál, připomínaje světu sílu přesvědčení a odvahu postavit se za to, co je správné. Byl a navždy zůstane „Největším“.

Tip nejen pro milovníky zvířátek. Pěkné tapety na plochu vašeho počítače.